Letní bouře

OLYMPUS DIGITAL CAMERASedím na terase. Nohy mám na stole, dopíjím kafé, které mi odpoledne uvařila moje žena. Na stromě vedle chaty se honí dvě malé černé veverky. Je na ně hezký pohled. Pobíhají nahoru a dolu, u toho pískají. Po chvíli je ztrácím z dohledu v koruně stromu. Můj pohled směřuje na okolní trávu. Ta se pod vlivem postupně sílícího větru prohýbá sem a tam. Začíná být velké dusno. Zaregistroval jsem, že zpěv ptáků začíná nějak utichat. Zřejmě i veverky už vycítily, že se něco blíží a raději se schovaly do bezpečí.

Teploměr na terase ukazuje téměř 34 stupně ve stínu. Temné černé mraky na obloze nevěstí nic dobrého. Vypadají dost hrozivě a tak raději překontroluji, zdali je vše v okolí chaty poklizeno a zabezpečeno před deštěm a větrem. Při obchůzce za chatou nacházím u břízy křemenáče. Říkám si, že bude skvělý v bramboračce a tak jej sbírám a odnesu jej do kuchyně.

Vrátil jsem se na terasu. Setmělo se. Vítr už výrazně ohýbá korunami stromů. I vosy, které celé odpoledne člověka jen otravovaly, se už někde schovaly. Děti, kteří se celé odpoledne snažily u nedaleké říčky chytit na vlasce nějakou tu rybku, zřejmě jejich rodiče už zavolali domů. Začínají padat první kapky. Zatím jen nenápadně, aby se pak po chvíli spustil velmi silný déšť.

Z dálky slyším ozvěny prvních hromů. Černé a šedé mraky se předhánějí jeden vedle druhého. Déšť stále houstne a sílí. Na druhý břeh blízké říčky už není skoro vidět. Začíná se ochlazovat. Rtuť na teploměru ukazuje již o 6 stupňů méně. Tráva je bičována velkými kapkami. Sám musím ustoupit od zábradlí, aby na mě nepršelo.

Vidím první záblesk. Za ním hned další. A rána. Blesk musel udeřit někde blízko. Déšť má téměř vodorovný směr, masy vody se valí zprava doleva. Mezi kapkami vidím první zledovatělé kapky, slyším jejich dopad na střechu chalupy. Vysoké smrky a borovice bojují se silným větrem, na zem padají první šišky, které boj s větrem prohrávají. Neměly žádnou šanci.

Další záblesk. Tentokráte zazářila celá obloha. A po chvíli mohutná rána. Blesky šlehají jeden za druhým. Sleduji fascinovaně déšť, který začíná pomalinku ale jistě slábnout. Vycházím z terasy a nechám na sebe pršet. Voda je z počátku chladná, ale po chvíli zjišťuji, že po tom parném dni je to naopak velmi příjemné osvěžení. Z dálky slyším ještě ozvěny hromů. Bouře už přešla, padá už jen pár kapek.

Mezi mraky se objevuje modrá skulinka. Oblaka se začínají protrhávat a vysvítá slunce. Ptáci začínají zpívat. Na trávě a na listech stromů se třpytí kapky vody. Převléknu se do suchého trička a sednu si znovu na terasu. Podívám se na strom vedle chaty. Vidím tam zase ty dvě černé veverky, jak se honí nahoru a dolů. A u toho pískají.

 

Reklamy